FLORENCIE, je hlavní mĕsto Toskánska, žije v ní 0,5 milionu obyvatel, rozprostírá se na břehu Arny, mezi Jaderským a Tyrhénským mořem, témĕř uprostřed italského poloostrova. Je to mĕsto, které je proslulé svým průmyslem, řemesly, obchodem, kulturou, umĕním a vĕdou. Diky své výhodné poloze –Florencie se nachází na hlavních železničních tratích – je Florencie dosažitelná z vĕtšiny důležitých míst jak v Itálii tak v zahraničí. Florentské "Vespucciho" letištĕ, které je národní i mezinárodní zastávkou, se nachází 5 km od středu mĕsta. Hlavní dálnice A1 spojuje Florencii s Boloní a Milánem na severu a řím s Neapolí na jihu. Dálnice A11 , která vede k moři spojuje Prato, Pistoii, Montecatini, Luccu, Pisu a ostatní střediska s Tyrhénským mořem. Jsou tu také dálnice spojující Florencii se Sienou. Podnebí je mírné, avšak promĕnlivé s mrazivými zimami a teplými léty.

Jedna z nejkrásnĕjších oblastí v Itálii - Chianti nacházející se mezi Florencii a Sienou – je nejznámĕjší vinařskou oblastí. .

Florencie byla založena římany v 1. stol. před.n.l. Po desetiletí barbarských let se v Karolinském období začala obnovovat. Nejvĕtšího vrcholu dosáhla mezi 11. a 15. stoletím jakožto svobodné mĕsto, balancující vedení císaře s papežem, přemáhající nešťastný vnitřní rozpor mezi Guelfy a Ghibelingy. V 15.stol.přešla Florencie pod vládu Mediciho rodiny, pod vládu pozdĕji vysoce postaveného vévody Toskánského. Toto období je dnes považováno v oblasti umĕní a kultury za období nejvĕtší slávy a rozkvĕtu. Florencie se stala politickou a ekonomickou velmocí. Velkovévodství Medicis bylo vystřídáno v 18. stol. rodinou Lorraine. V roce 1860 se Toskánsko stalo součástí Italského království. Florencie se stala v r.1865 hlavním mĕstem a byla jím až do r. 1871. V tomto století se Florencie opĕt stala důležitým kulturním střediskem.

Pro více informaci: Historie Florencie

Florencie vlastní výjimečné umĕlecké dĕdictví. žili zde otcové italské malby . Cimabue a Giotto, dále Arnolfo a Andre Pisani, reformátoři architektury a sochařství; Brunelleschi, Donatello a Masaccio, zakladatelé renesance; Ghiberti a Della Robbia; Filippo Lippi a l'Angelico; Botticelli a Paolo Uccello; a univerzální géniové Leonardo da Vinci a Michelangelo. Jejich práce společnĕ s pracemi mnoha generací umĕlců až po mistry dnešního století jsou sebrány v mnoha mĕstských muzeích. Ve Florencii, se diky Dantemu, zrodil italský jazyk; a s Petrarchovými a Boccacciovými literárními studiemi byl upevnĕn. S humanismem se rozvíjela filosofie a byly obnoveny hodnoty tradiční společnosti. S Machiavellim byla zrozena moderní politická vĕda. S Guicciardinim historická próza: a s Galileem, moderní experimentální vĕda. Až do doby Charlemagne byla Florencie univerzitním mĕstem. Dnes se ve Florencii nachází mnoho specializovaných institucí. Florencie je považována za mezinárodní kulturní středisko. Akademie, umĕlecké školy, vĕdecké ústavy a kulturní střediska to vše potvrzují.

Pro více informací: Kultura a umĕní Florencie

Protože je Florencie důležitým obchodním a turistickým střediskem, je hospodářství Florencie založeno hlavnĕ na oblasti služeb. Tradiční prastaré bankovnictví a finančnictví nadále vzkvétají. Turistika a řemesla (šperkovnictví, vyšívání, obuvnictví, kožešnictví, keramika, tepané železo a košíky vyrábĕné z proutků, krajky a reprodukce nábytku) zajištují značné zdroje příjmu. Mĕsto je činným kulturním centrem, pravidelnĕ organizuje výstavy a umĕlecké festivaly. Průmysl se skládá celkovĕ z malých a středních firem. Důležitou složku však tvoří inženýrství, optický, farmaceutický, chemický, hutní a textilní průmysl.

Mezinárodní veletrh řemesel (duben - kvĕten), Antiques Biennial, hudební festival v kvĕtnu, operetní a divadelní sezóna, módní přehlídky (slavná přehlídka "Pitti" – na jaře a na podzim), Festival dei Popoli (prosinec).

Pro více informaci: Události ve Florencii

Nejdůležitĕjší folklorní události ve Florencii jsou „Vybuchnutí vozu" (Velikonoce), posvícení na sv.Jana (červen) a "Historický fotbal v kostýmu" (červen, červenec).

ZNáMé OSOBNOSTI

Giovanni Cimabue (malíř, 1240-1302), Dante Alighieri (básník, 1265-1321), Giovanni Boccaccio (básník, 1313-1375), Filippo Brunelleschi (architekt, 1377-1446), Lorenzo Ghiberti (sochař, 1378-1455), Donato dei Bardi, zvaný 'il Donatello' (sochař, 1386-1466), Luca della Robbia (sochař, 1400-1482), Filippo Lippi (sochař, 1406-1469), Antonio Pollaiolo (sochař, 1432-1498), Alessandro Filipepi zvaný 'il Botticelli' (sochař, 1445-1510), Domenico Bigordi zvaný 'Ghirlandaio' (sochař, 1449-1494), Lorenzo the Magnificent (nejslavnĕjší z Mediků, 1449-1492), Leonardo da Vinci (sochař, 1452-1519), Amerigo Vespucci (cestovatel, badatel, podle nĕho pojmenován kontinent Amerika, 1454-1512), Michelangelo Buonarroti (sochař, 1475-1564), Francesco Guicciardini (historik, 1483-1540), Andrea del Sarto (sochař, 1486-1530), Niccoló Machiavelli (politik a historik, 1489-1527), Benvenuto Cellini (zlatník, 1500-1571).